Česká poštovna na Sněžce

I v současné době, kdy hodně lidí po dosažení vrcholu této nejvyšší české hory posílám svým známým z mobilu „esemesku“, neváhá a zakoupí tam klasickou pohlednici a odešle jit přímo odtud.
První tzv. poštovna vznikla na původně německé straně již v roce 1872. Iniciátorem byl patrně tehdejší majitel obou vrcholových bud na Sněžce Friedrich Sommer. Ten dosáhl otevření Říšské německé poštovní agentury na Pruské boudě, která stála přibližně v místech dnešní polské boudy. Toto zřízení je doložitelné úředním listem ze dne 22.5.1872. A právě toto datum je tedy možno považovat za úplný začátek poštovní tradice na vrcholu Sněžky.
Z historických zápisů se dále dovídáme, že kromě pohlednic a dopisů návštěvníci a hosté (tehdy se dalo na vrcholu ještě i nocovat) odesílali i balíčky a dokonce i peníze. V jisté tabulce rekordů je uvedeno, že v roce 1890 z vrcholu odešlo i 130 balíků. To si dnes už jen těžko dokážeme asi představit. Přitom německá a později i rakouská poštovna byla otevřena jen v letní sezoně od poloviny květně do konce září.
O mezinárodním statutu Sněžky svědčí i fakt, že obě poštovny obsluhoval od roku 1875 jen jeden rakouský poštovní a telegrafní zaměstnanec Johann Kirchschleger z Malé Úpy. Strávil zde v podstatě značnou část svého života, každé léto přebýval na České boudě a svou aktivní činnost ukončil až v roce 1921. Potom jej nahradila Marie Mitlöhnerová z Pece pod Sněžkou.
Německá poštovna patřila pod poštovní úřad v Karpaczi (tehdy ještě Krummhübel) a měla i svého vlastního listonoše, kterému se německy říkalo „Koppenbriefträger“ – tedy „Sněžkový listonoš“. Přicházel nahoru každý den odpoledne, po uzavření poštovny pomohl s orazítkováním a ráno scházel se zásilkami dolu do údolí.
Poštovna Císařské a královské rakouské pošty byla slavnostně otevřena 11.9.1899 na České boudě z podnětu pánů Kleina a Votočka. Zcela určitě k tomu přispěl stále rostoucí turistický ruch na vrcholu a úspěšný provoz německé poštovny. Přestože Česká bouda náležela katastrálně do obce Malá Úpa, tuto poštovnu od začátku spravoval lépe přístupný poštovní úřad v Peci pod Sněžkou. Odtud také chodil v letní sezóně denně pošťák, aby večer snesl na krosně všechny zásilky dolu. Uvádí se, že nezřídka bylo pohlednic více jak 15 kilogramů. Známe je pořekadlo, že „příklady táhnou“ – a tak později vznikly podobné poštovny i na Petrově boudě nebo na vrcholu Černé hory.
Po vzniku Československa v roce 1918 nebyla česká poštovna krátce v provozu, ale díky loajálnosti rodiny Pohlů vůči ČSR byl od roku 1920 obnoven běžný provoz. Horší osud potkal Českou poštovnu v roce 1938, kdy po obsazení Sudet německou armádou byla uzavřena a tak zůstala i po válce. Přes válku fungovala poštovna jen na německé straně Sněžky, kterou razítkovali v Horní Karpaczi. Stejná praxe se potom ještě udržela až do roku 1958, kdy severní část Krkonoš a tedy i Sněžky připadla Polsku.
Dlouhá desetiletí se považovala likvidace poštoven na Sněžce a definitivní věc. Totalitní režim takovýmto věcem nepřál, ale jeho zánikem se otevřela možnost tuto činnost opět obnovit. S nápadem přišla bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Poštovnu však již nemohla otevřít na původním místě – na České boudě – která byla v té době již pro havarijní stav uzavřena, tak nechala opravit malý dřevěný domek mezi kaplí a boudou. A tak 24.8.1994 se Česká poštovna opět otevírala. Nejprve se razítkovalo jen gumovým památečním razítkem, ale od 1.9.1995 se přešlo na oficiální úřední poštovní kovové razítko. Takže po 56-tileté přestávce byla tato tradice opět obnovena.
Hlavním smyslem razítkování pošty je znehodnocení známky, kterou za doručení zásilky platíme. Ale to razítko z vrcholu Sněžky má určitě v sobě i další význam. Je to jasný doklad, že jsme se sem dostali a že při této příležitosti jsme také na někoho vzpomněli.

Dnes však najdeme na vrcholu Sněžky úplně novou a moderní budovy České poštovny. Byla nejdříve symbolicky otevřena v srpnu 2007 za účasti prezidenta republiky Václava Klause. Ale záhy nato byla opět uzavřena, neboť bylo potřeba provést ještě nějaká další dokončovací práce a úpravy. Do plného normálního provozu byla tedy uvedena 10.8.2008.
Po pěti letech příprav, diskuzí a následného budování začala tedy sloužit turistům. Vzhled nové České poštovny ani vzdáleně nepřipomíná klasické krkonošské chaty. Prosklená dřevěná konstrukce s plochou střechou se vrcholu Sněžky dotýká jen prostřednictvím deseti patek, takže převážná část její podlahy se vznáší nad povrchem hory. Hydraulicky ovládané vnější dřevěné okenice umožňují dát objektu podobu moderního domu i obyčejné horské boudy. Moderní stavba, kterou navrhli architekti Martin Rajniš a Patrik Hoffman, je postavena z dřevěných dílů zpevněných ocelovými táhly.
"Stavba je originální, myslím, že odvážná a odvaze já nic nevytýkám. Myslím, že je docela pěkný nápad to udělat tímhle způsobem," řekl po prohlídce poštovny prezident Václav Klaus.
Poštovna je otevřena celoročně, podle počasí. Turisté do ní mají přístup většinou od 9 do 17 hodin a koupí si zde základní občerstvení, získají původní dopisní razítko nebo si pořídí originální minci.